Generace, která odkládá rodičovství. Co to znamená pro Česko?

Česko se propadá k historickému minimu porodnosti. Po zhruba 84 tisících narozených dětí v roce 2024 následoval v roce 2025 další pokles, počet novorozenců se pohyboval kolem 77 tisíc. Zároveň se mateřství posouvá do vyššího věku: ženy mají první dítě v průměru kolem 29 let a přibývá prvorodiček po 35. roce.

Dlouhodobý pokles porodnosti

Pokles porodnosti je dlouhodobý trend. Na jednu ženu dnes připadá méně než jedno a půl dítěte, což nestačí k přirozenému udržení populace. Důvodů je více: ekonomická nejistota, obtížná dostupnost bydlení, pozdější vstup do stabilních vztahů i fakt, že do věku zakládání rodin přicházejí populačně slabší ročníky.

„Odkládání rodičovství není impulzivní rozhodnutí. Ženy přicházejí s racionální snahou vytvořit pro dítě stabilní zázemí,“ říká gynekoložka MUDr. Barbora Fučeková z centra prenatální péče a genetiky PRENET.

První dítě stále častěji po třicítce

S vyšším věkem matek souvisí i biologické změny, klesá pravděpodobnost spontánního otěhotnění a mírně roste riziko některých genetických či vývojových odchylek. To však neznamená, že pozdější těhotenství musí být komplikované.

„Vyšší věk neznamená jistotu problémů, ale potřebu pečlivějšího sledování,“ vysvětluje MUDr. Fučeková. Moderní prenatální diagnostika dnes umožňuje velmi přesně hodnotit vývoj plodu a včas upozornit na situace, které vyžadují další pozornost.

Moderní prenatální péče přináší větší jistotu

Současná prenatální péče klade důraz na individualizaci a přesné informace od ultrazvuků přes biochemické screeningy až po genetické testy. „Cílem není rodiče strašit, ale dát jim jistotu. Díky kombinaci vyšetření dokážeme rozlišit, kdy těhotenství probíhá fyziologicky a kdy je vhodné zvolit další kroky,“ dodává MUDr. Fučeková.

Pozdější mateřství je dnes realitou. S kvalitní prenatální péčí mohou i starší prvorodičky prožít těhotenství s větším klidem a jistotou.