Když kašel po viróze nechce odeznít: proč přetrvává a kdy zpozornět

Mnoho lidí zná situaci, kdy viróza ustoupí, teplota se vrátí k normálu, únava poleví, ale kašel zůstává. Lékaři tento stav označují jako postinfekční kašel a nejde o nic neobvyklého, přesto není záhodno takový stav podcenit. Běžné nachlazení či virové infekce trvají obvykle sedm až deset dní, přesto u části lidí kašel pokračuje i poté. Podle odborných pozorování se to týká zhruba každého čtvrtého člověka. Ve většině případů nejde o novou nemoc, ale o přirozené doznívání reakce dýchacích cest na prodělanou infekci.

Proč kašel přetrvává i po uzdravení

Kašel je přirozený obranný reflex, který pomáhá udržovat dýchací cesty volné. Po prodělané infekci, ať už jde o rýmu, chřipku nebo zánět průdušek, mohou být sliznice ještě nějakou dobu podrážděné. To vede k tzv. postinfekčnímu kašli, který může trvat tři až osm týdnů.

S čím se tělo vyrovnává

Citlivá sliznice: Po infekci zůstává podrážděná a reaguje přecitlivěle i na drobné podněty.
Dráždivější nervová zakončení: Zvýšená citlivost reflexních zón může snadněji spouštět kašel.
Zbytkový hlen: I po odeznění nemoci může v průduškách zůstávat hlen, který tělo postupně odstraňuje.
Vnější vlivy: Suchý vzduch, cigaretový kouř nebo prach mohou kašel prodlužovat.

Častým problémem je také hlen stékající z nosních dutin do hrdla, který dráždí hlasivky, zejména pak v noci, když člověk leží na zádech. Podle některých plicních specialistů jde o jeden z nejčastějších důvodů, proč se kašel vleče i po odeznění infekce.

Někdy mohou roli hrát i stále oteklé dýchací cesty nebo další faktory, například astma či nová infekce, která se objevila v době, kdy tělo ještě bojovalo s tou předchozí.

Kdy je vhodné vyhledat lékaře

Kašel spojený s běžným nachlazením může trvat až osm týdnů, aniž by šlo o něco neobvyklého. V této fázi už kašel nebývá infekční, tedy nakažlivý, to bývá zpravidla maximálně pět dní.

Pokud se ale během kašle objeví další příznaky, je vhodné obrátit se na lékaře. Patří mezi ně například: vykašlávání krve, výrazné zesílení kašle, horečka, zimnice, bolesti těla, potíže s polykáním, změny chuti k jídlu a třeba i úbytek na váze.

Lidé se srdečními nebo plicními onemocněními by měli přetrvávajícímu kašli věnovat zvýšenou pozornost proto, že jejich organismus může na zátěž spojenou s kašlem reagovat citlivěji. Kašel u nich může být náročnější, protože zatěžuje dýchací cesty i oběhový systém. Navíc se u těchto skupin může snáze stát, že se za vleklým kašlem skrývá jiný problém, který si zaslouží odborné posouzení.

Lenka Žáčková