Spánek napříč světem. Jak vypadají ložnice v Japonsku, Francii či Kanadě?

• 15.10.2025
• Design

Každý z nás se potřebuje dobře vyspat – ať už jsme z Evropy, Asie nebo Afriky. To, do jaké postele uléháme, čím se přikrýváme nebo jaké pověry a rituály nás provází od dětství, se ale liší země od země. Pojďme se podívat, kde se lidé rozvalují na královských matracích, v jaké zemi vznikla nejslavnější ukolébavka či co je to bamboo wife.

Postele a matrace: Francouzská skromnost vs američtí králové

Nejvíce se roztahují Američané a Kanaďané. V těchto zemích je standardní výbavou ložnice postel o velikosti Queen (152 x 203 cm) nebo King (193 x 203 cm), jež nabízí velkorysou plochu pro pohodlný spánek nejen pro dva, ale i děti či domácí mazlíčky. Francouzi jsou naopak mnohem střídmější. Velmi oblíbeným dvoulůžkem je zde tzv. grand lit o rozměru 140 x 190 cm. Jde ale o speciální případ typický pro malé francouzské byty, kam by se rozměrnější postel ani neměla šanci vejít. Ve většině evropských států, včetně České republiky, se setkáme s dvoulůžky především o šířce 160 až 180 cm, která představují zlatou střední cestu.

Na opačném konci světa vypadá spací kultura zcela jinak. V některých zemích si totiž lidé dokážou dopřát zasloužený odpočinek i bez klasické postele. Japonsko má dlouhou tradici spaní na tzv. futonu položeném na tatami podlaze. Výhodou této tenké, praktické matrace je skladnost – ráno ji stačí jen složit a uklidit do skříně. Vzniklý prostor lze poté přes den využít k jiným potřebám, než je spánek. V Koreji zase spoléhají na systém podlahového vytápění, tzv. ondol, díky čemuž si vystačí pouze s pevnou podložkou.

Design ložnice: Zdobné a elegantní, ale i jednoduché a komfortní

Francouzské ložnice dýchají romantikou a venkovským šarmem. Dominují jim postele s vyřezávanými rámy, zakřivenými čely a bohatým čalouněním, doplněné křišťálovým lustrem či lampami se zdobenými stínidly. Podobně laděné jsou i interiéry ve Velké Británii, kde se cení nábytek s historickým nádechem. Viktoriánské a edwardovské postele působí mohutně a noblesně, přičemž tmavší tóny se často kombinují s výraznými vzorovanými látkami.

Opakem jsou poté skandinávské země. Zde převládá jednoduchost, funkčnost a světlé barvy. Ložnice působí klidně a vzdušně, charakteristické jsou bílé či šedé stěny, přírodní dřevo a střídmý design bez zbytečných dekorací. Minimalismus je vlastní také Japonsku, kde se klade důraz na harmonii a přírodní materiály, hlavně dřevo a bambus. Atmosféru podtrhuje filozofie wabi-sabi, která nachází krásu v prostotě a nedokonalosti. Americké ložnice se naopak soustředí na pohodlí a osobitost. Klimatizace, televize a další praktické prvky jsou samozřejmostí, zatímco dekorace bývají rozmanité – od obrazů a koberců po závěsy, polštáře či sbírky, které zrcadlí osobní styl člověka.

Lůžkoviny: V hlavní roli podnebí! 

Výběr povlečení se liší především podle venkovních podmínek – čím více na sever, tím větší je preference hřejivých a hustších materiálů, které udrží teplo i během dlouhých, mrazivých večerů. Ve Švédsku, Dánsku a Norsku je oblíbená hlavně bavlna a len. „Ložní prádlo z kvalitní bavlny s vyšší gramáží a hustotou tkaní, například ve formě flanelu či bavlněného saténu, se vyznačuje příjemným omakem, výbornými tepelně-izolačními vlastnostmi a současně vysokou odolností při pravidelném praní,“ komentuje Jitka Jirsová z české značky lůžkovin Stella Ateliers. „Také len se hodí do zimních večerů. Nejenže udržuje příjemné teplo pod přikrývkou, zároveň skvěle odvádí vlhkost a zabraňuje přehřívání. I v přetopené místnosti si tak člověk dopřeje ničím nerušený odpočinek,“ dodává.

Jakmile se však ze studeného severu přesuneme na prosluněný jih, do popředí se dostávají spíše lehké tkaniny s chladivým efektem. Jižní státy, jako je Španělsko, Brazílie, Portugalsko nebo Indie dávají přednost tenčí bavlně například v úpravě batist, mušelínu či hedvábí. Tyto materiály jsou vzdušné, dobře odvádějí vlhkost a umožňují pokožce dýchat. Častou praxí je i spaní pouze pod povlečením, jež slouží jako dostačující alternativa do tropických nocí.

Polštáře a přikrývky: Ne vždy platí, že více znamená lépe

Nejen postele bývají ve Spojených státech rozměrnější, také u polštářů se můžeme setkat s velikostmi Queen (51 x 76 cm) a King (51 x 92 cm). Typická je i jedna velká přikrývka doplněná o přehoz či horní prostěradlo tzv. flat sheet. Evropské státy dávají přednost osobnímu pohodlí, proto bývá zvykem, aby každý měl svůj vlastní polštář – zpravidla 40 x 80 cm, 80 x 80 cm či 70 x 90 cm – a přikrývku. Ve Francii a Velké Británii nechybí ani dekorativní textilie pro zútulnění. V řadě asijských zemí je oproti tomu běžné používat pouze jeden podlouhlý kus namísto dvou. V rámci horkých večerů navíc často volí tzv. bamboo wife. Jedná se o polštář válcovitého tvaru z pleteného bambusu, jehož konstrukce přispívá k lepšímu proudění vzduchu, a tedy i ochlazení celého těla.

Kromě samotných rozměrů je rozmanitost patrná také ve volbě výplní. Zatímco Evropa, Severní Amerika a řada asijských zemí dává přednost klasice ve formě prachového peří, vlny a dutého vlákna, setkat se můžeme také s nepříliš obvyklými variantami jako jsou přírodní plodiny. „V Japonsku se polštáře plní například fazolemi a pohankou. Thajsko je pro změnu známé kapokem, tedy přírodním vláknem získávaným z plodů stromu kapokovníku, který roste hlavně v tropech,“ popisuje Jitka Jirsová.

Zvyky, pověry a zajímavosti: Žádná zrcadla a hlava vždycky na jih?

Spánek není jen o matraci nebo přikrývce, ale i o zvycích a tradicích, které se kolem něj v různých kulturách vyvinuly. Například v Japonsku je dodnes běžné tzv. inemuri – krátké zdřímnutí na veřejnosti, které není považováno za lenost, ale důkaz vyčerpávající práce. Skandinávci a Norové zase bez obav nechávají své děti spát v kočárcích venku, i když je mráz, protože věří, že čerstvý vzduch prospívá zdraví. Německo a sever Evropy si poté vypráví pověsti o noční můře, bytosti, která usedá na hruď spáčů a dusí je ve spánku.

Zajímavá jsou také pravidla týkající se uspořádání ložnice. Podle čínského feng-shui by měla být postel vždy hlavou u pevné stěny, ideálně orientovaná na východ nebo jih, a nikdy ne proti zrcadlu. V Japonsku je navíc tabu spát hlavou na sever. Takto se totiž pohřbívají zemřelí.

Ukolébavky: Písně, které známe všichni

Usínání nejen těch nejmenších je odjakživa doprovázeno také hudbou. Vůbec nejznámější ukolébavku dalo světu Německo. Brahmsova Lullaby zní dětskými pokoji už více než sto let. Ve Francii se zase zpívá tradiční Fais dodo, Colas mon p’tit frère, zatímco ve španělsky mluvících státech dává dětem dobrou noc jemná melodie Arrorró mi niño.