Slunce, geny a životní styl: Co je skutečnou příčinou poškozené pokožky?

• 01.06.2025
• Zdraví

Suchá, podrážděná, ochablá a velmi citlivá – oslabená kůže je výsledkem hned celé řady faktorů, které negativně ovlivňují její strukturu, hydrataci i schopnost obnovy. Nejen slunce je však viníkem hlubokých vrásek, povislé kůže, pigmentových skvrn a závažných kožních onemocnění! Vedle rizikového UVB a UVA záření se na kondici podepisuje také kouření, nedostatek spánku chronický stres nebo třeba nevyvážená strava. Určité riziko navíc představují i genetické predispozice, které člověk sice zcela nezmění, ale díky jejich včasnému odhalení může své pokožce výrazně ulevit. Jak na slunce reagují různé typy pleti a jaké esenciální živiny jsou pro zdraví kůže nejdůležitější?

Daň za bronzovou pokožku

Léto se nezadržitelně blíží a s ním i slunné dny, jež lákají k opalování. Je však potřeba si uvědomit, že expozice slunci má na lidský organismus téměř vždy negativní dopad, který může vyústit v řadu nepříjemných kožních problémů. UV záření, především jeho složky UVA a UVB, proniká do kůže a poškozuje buňky. Pokud se do problematiky ponoříme hlouběji, tak konkrétně UVB přímo poškozuje DNA v povrchové vrstvě kůže neboli epidermis, čímž způsobuje její popálení, zatímco UVA proniká o něco hlouběji do střední vrstvy, odborně dermis, kde narušuje správnou produkci kolagenu a elastinu. Takto oslabená kůže z dlouhodobého hlediska ztrácí přirozenou pružnost, stává se ochablou a rychleji stárne.

Pokožka se však slunečnímu záření snaží bránit okamžitě, a to tvorbou takzvaného melaninu, tedy přírodního pigmentu, jehož úkolem je absorpce škodlivých ultrafialových paprsků a částečná ochrana buněk před dalším poškozením. Určitou výhodu v tomto případě mají lidé s tmavší pletí, kteří mají melaninu více, a jsou tak odolnější vůči spálení a poškození než lidé s velmi citlivou a světlou kůží. Od typu pokožky se částečně odvíjí i samotná doba bezpečného pobytu na slunci. „Světlé typy kůže (fototyp I–II) se mohou spálit už za 5–15 min, tmavší typy (fototyp IV–VI) vydrží i 30-60 minut, je však potřeba si uvědomit, že stále dochází k poškození pokožky. Kromě takzvaného fototypu velmi záleží také na intenzitě UV záření, která je nejsilnější mezi 10. a 15. hodinou, nadmořské výšce, ročním období a zeměpisné šířce,“ vysvětluje Ing. et Ing. Barbora Procházková, Ph.D., jež se mimo jiné podílí i na vývoji genetických testů a analýzách střevního mikrobiomu v Chromozoom. Při překročení maximální doby bez nutné ochrany v podobě SPF přípravků, které prodlužují bezpečný čas na slunci, začne organismus spouštět zánětlivé reakce od lehkého zarudnutí až po puchýře, otoky nebo také zimnici a horečku. Narušené pokožce trvá klidně i 2 týdny, než se povrchově zcela zahojí, její hlubší poškození však může přetrvávat, čímž se zvyšuje i riziko rozvoje rakoviny. Sluneční záření ale není jedinou hrozbou pro naši kůži – také špatný životní styl, nevhodně zvolená kosmetika či genetické predispozice mohou její zdraví značně ovlivnit.

Na jaké návyky ve jménu zdraví pokožky raději zapomenout?

Kůže je největším orgánem našeho těla, který nás chrání před vnějšími vlivy, reguluje tělesnou teplotu a slouží jako důležitá součást imunitního systému a smyslového vnímání. Často je však vystavena výzvám, které její správnou funkci oslabují. Ve většině případů je poškození přitom způsobeno naší vlastní vinou. Jedná se například o kouření, které zhoršuje prokrvení a snižuje tvorbu kolagenu, chronický stres, nedostatek spánku, špatnou výživu a nedostatečnou hydrataci, jež je příčinou podráždění a ztráty pružnosti. Svůj podíl má také nevhodně zvolená kosmetika a přílišné čištění drsnými a dráždivými přípravky, které narušují kožní bariéru, čímž dochází k oslabení přirozené ochranné funkce, zvýšené citlivosti a náchylnosti k předčasnému stárnutí. Zároveň je častou chybou také nedostatečná ochrana před větrem, zimou a okolním znečištěním – kůži je tedy nutné chránit nejen před sluncem pomocí SPF, ale i před dalšími vlivy.

Krokem číslo jedna je tedy uvědomit si všechny nevyhovující návyky, které naší pokožce škodí, a vědomě na nich začít pracovat. Důležitá je hydratace v podobě čisté vody, strava bohatá na bílkoviny, antioxidanty, zinek, omega-3 mastné kyseliny a vitamíny C a A, kosmetika obsahující šetrné složky, jako jsou například panthenol a aloe vera, a především kvalitní spánková hygiena a snížení nadměrného stresu. Někdy však ani veškerá snaha a vlastní iniciativa nestačí – určité věci máme zkrátka zakódované v genech a nelze je zcela ovlivnit, nebo snad ano?

Klíčové je včasné odhalení problému!

Někteří jedinci mají genetické varianty, které mohou ovlivňovat vlastnosti kůže, jako je elasticita, hydratace nebo regenerace, a tím přispívat ke zvýšenému riziku jejího poškození. Genetička Procházková uvádí, že určité geny ovlivňují pigmentaci pokožky, zejména množství a typ melaninu, což má značný vliv na její ochranný mechanismus proti UV záření: „Velmi záleží, jaké varianty těchto nebo třeba i jiných genů člověk má. V případě vzácných mutací může být výsledkem hned celá řada vážných onemocnění. Jde například o onemocnění zvané xeroderma pigmentosum. U lidí s tímto problémem existuje vysoké riziko rakoviny kůže, proto je potřeba dodržovat přísnou ochranu před UV, zaměřit se na příjem antioxidantů a zcela určitě vyhledat odbornou pomoc v podobě genetického poradenství.“ Mezi další geneticky daná onemocnění kůže patří epidermolysis bullosa projevující se puchýři po jemném doteku, ichthyosis congenita, jež je poruchou rohovatění, kdy se lidé rodí s šupinatou tvrdou kůží, sklerodermie, která se vyznačuje tuhou napjatou pokožkou a může postihnout i vnitřní orgány, či relativně známý lupus.

Ačkoliv těmto typům onemocnění nelze zcela předejít nebo je vyléčit, jelikož jsou geneticky nebo autoimunitně podmíněná, pomocí včasného odhalení je možné alespoň zmírnit jejich průběh a zpomalit komplikace. „I když naše genetická výbava je daná a nedá se změnit, můžeme ovlivnit, jak moc se jednotlivé geny projeví. Záleží totiž na tom, jak se geny zapínají a vypínají – a to ovlivňuje například strava, pohyb, stres nebo prostředí, ve kterém žijeme. Těmto procesům se říká epigenetika. Z toho důvodu je velmi důležité včasné odhalení genetických predispozic například pomocí analýzy DNA, kterou nabízíme i u nás v Chromozoom,“ dodává genetička.