Pokožka po létě potřebuje trochu péče navíc. Jak jí vrátit svěžest a rovnováhu?

• 09.10.2026
• Krása

Po návratu z dovolené si často všimneme, že pokožka působí jinak než před odjezdem. Může být sušší, citlivější, napjatá, někdy unavená, jindy posetá jemnými pigmentovými skvrnami, které se pod letním bronzem schovávaly. Slunce, teplo i koupání na ní zanechávají stopy, i když se ani jednou nespálíme. Podzim je proto ideální chvílí dopřát jí čas na obnovu a přizpůsobit péči tomu, co právě potřebuje.

Slunce a opakované koupání mohou oslabit kožní bariéru, která pomáhá zadržovat vlhkost a chrání před dráždivými látkami. Kůže pak snáze ztrácí vodu, reaguje citlivěji a není na dotek tak hladká jako dřív. Pod povrchem se zároveň odehrávají procesy, které nejsou vidět okamžitě. UV záření přispívá k degradaci kolagenu a elastinu, tedy k postupné ztrátě pevnosti a pružnosti. Podporuje také tvorbu melaninu, takže se mohou objevit tmavší místa a nerovnoměrná pigmentace.

„Opálení je adaptivní obranná reakce na UV záření. Zvýšená tvorba a distribuce melaninu poskytuje částečnou ochranu před dalším UV poškozením, ale nedokáže mu zabránit. I pokožka, která se nespálila, proto může po létě potřebovat šetrnější péči,“ vysvětluje Ing. et Ing. Barbora Procházková, Ph.D., která se věnuje genetickému výzkumu v Chromozoom.

Kůže si opálení pamatuje

Opakované vystavování UV záření vede k postupnému hromadění poškození. Kůže sice disponuje vlastními reparačními mechanismy, ale při dlouhodobé expozici se některé následky kumulují. UVA záření proniká hlouběji, prochází i běžným okenním sklem a jeho dlouhodobý vliv se projevuje vráskami, pigmentovými skvrnami, hrubším povrchem nebo ztrátou pružnosti. Tomuto procesu se říká fotostárnutí. Studie publikovaná v časopise Clinical, Cosmetic and Investigational Dermatology odhadla podíl slunečního záření na viditelných známkách stárnutí obličeje přibližně na osmdesát procent. Číslo nelze vztáhnout na každého, ale připomíná význam ochrany i mimo letní dovolenou.

Proč si tedy někdo po létě všimne pigmentových skvrn, zatímco jiný řeší suchost nebo výraznější vrásky? Vedle věku, času stráveného na slunci a životního stylu hrají roli také vrozené dispozice. Ovlivňují pigmentaci, citlivost k UV záření i procesy spojené s kožní bariérou, reparací a stárnutím. „Stav pokožky ovlivňuje kombinace toho, co jsme zdědili, i toho, jak žijeme a jak o sebe pečujeme. Genetika nám pomáhá pochopit, proč se pleť dvou lidí může chovat odlišně, přestože mají podobný fototyp a používají stejnou kosmetiku,“ doplňuje Procházková.

Nejdřív zklidnit, pak přidávat

Když pleť pne nebo štípe, bývá lákavé sáhnout po několika nových přípravcích najednou. Zpočátku jí ale obvykle více prospěje šetrné mytí a hydratační krém, například s ceramidy. Ty jsou přirozenou součástí kožní bariéry a mohou pomoci omezit ztrátu vody a podpořit její obnovu. Až se pokožka zklidní, můžeme postupně přidat cílenou péči. S nerovnoměrným tónem a pigmentovými skvrnami mohou pomoci přípravky s vitaminem C nebo kyselinou azelaovou. Jejich účinek však závisí na typu pigmentace, koncentraci, formulaci a pravidelnosti používání. U pigmentací je zásadní fotoprotekce, bez které může být výsledný efekt aktivních látek omezený.

Novinky je vhodné zařazovat jednotlivě a sledovat reakci pleti. Pokud po aplikaci pálí nebo výrazně červená, další vrstvení kosmetiky může podráždění zhoršit.

Podobnou trpělivost vyžadují retinoidy, mezi které patří i retinol. Mohou pomoci s jemnými vráskami a nerovnoměrným tónem, pro podrážděnou nebo výrazně vysušenou pleť ale nejsou vhodným prvním krokem. Pokud je chceme do péče zařadit nebo se k nim vrátit, je lepší postupovat pozvolna a přes den dbát na ochranu před sluncem. V těhotenství se nepoužívají. Také peelingy je vhodné nechat až na dobu, kdy je pokožka klidná a dobře je snáší.

Dobré návyky na celý rok

S příchodem chladnějších dnů často odkládáme i ochranný krém. UV záření ale působí také na podzim a proniká přes oblačnost. Při pobytu venku proto má smysl širokospektrální ochrana proti UVA i UVB záření s SPF alespoň třicet, doplněná stínem nebo oblečením. Pomáhá předcházet poškození a je důležitá při péči o pigmentové skvrny. Pokožce prospívají dostatek spánku, pestrá strava a nekuřáctví.

Nemusíme přitom překopávat celou rutinu. Užitečnější je všímat si, kdy pleť pne, co ji dráždí a po čem se naopak cítí dobře. Pokud podráždění přetrvává nebo si nejsme jistí změnami na kůži, pomůže dermatolog. Další pohled mohou nabídnout informace o vrozených dispozicích, na které se zaměřuje například genetický test DNA 360 Plus od Chromozoom. Výsledky mohou napovědět, kterým oblastem péče věnovat větší pozornost. Predispozice k vyšší citlivosti na slunce nebo k rychlejšímu stárnutí kůže vlivem UV záření zdůrazňuje význam důsledné fotoprotekce během celého roku. Vyšší sklon k hyperpigmentaci může vysvětlit, proč se po slunění snáze objevují tmavší skvrny, zatímco predispozice ke vzniku vrásek upozorňuje na vrozené rozdíly v procesech spojených se stárnutím pokožky. Test sleduje také genetické predispozice související s metabolismem a dostupností vitaminů A, C a E v pokožce, které se mimo jiné podílejí na antioxidační ochraně a fungování kůže.

Je ale dobré mít na paměti, že genetické informace ukazují vrozené predispozice, nikoli aktuální stav pokožky ani přesnou předpověď toho, jak bude v budoucnu vypadat. Stejně tak predispozice k nižším hladinám některého vitaminu sama o sobě neznamená jeho skutečný nedostatek ani potřebu automaticky zvyšovat dávku doplňků stravy.

Stav pokožky výrazně ovlivňují také vnější podmínky, míra vystavení UV záření, věk, hormony, životní styl i každodenní rutiny. Základem péče tak po létě zůstávají šetrné mytí, hydratace, ochrana před sluncem a čas na obnovu. „Pleť nemusíme po dovolené změnit během týdne. Důležitější je dopřát jí péči, kterou dobře snáší a kterou dokážeme dlouhodobě dodržovat. Znalost vlastních dispozic může pomoci lépe porozumět jejím potřebám, vždy je ale potřeba vnímat i to, jak se právě cítí a na co reaguje,“ uzavírá Barbora Procházková.