Když kostým změní příběh. StarDance začíná, Petra září navzdory zranění
Světla, kamery, hudba, první kroky na tanečním parketu. Nová řada StarDance se právě rozbíhá, ale pro módní návrhářku Kateřinu Šmejkalovou, zakladatelku českého ateliéru NOSME a hlavní tvůrkyni kostýmů letošní sezóny, začala soutěž mnohem dřív. Každé šaty, které se na obrazovce mihnou jen několik minut, mají za sebou desítky hodin práce, zkoušení, úprav a někdy i tisíce ručně aplikovaných kamínků.
Během celé soutěže projde jejím ateliérem podle odhadu kolem stovky kostýmů a jejich variant, konkrétně 65 dámských modelů, 77 pánských kostýmů a také kostýmy company a openingové modely. Některé vznikají dlouho dopředu, jiné se dokončují doslova v rytmu televizního vysílání, protože se mění choreografie, hudba i samotní soutěžící, takže celý tým musí být připravený reagovat okamžitě.
„StarDance je trochu módní maraton, každý týden přinese nový příběh, jiný tanec a úplně jinou energii. Kostým musí choreografii podpořit, ale nikdy nesmí tanečníka přebít, a zároveň musí být technicky stoprocentní, protože na parketu není prostor na to, aby něco sklouzlo, prasklo nebo překáželo v pohybu,“ říká Kateřina Šmejkalová.
První týdny příprav patřily seznamování, měření, zkouškám a dlouhým debatám o tom, jak se jednotliví soutěžící chtějí na parketu cítit. Pro většinu z nich jsou profesionální taneční kostýmy úplně novou zkušeností.
„Se všemi soutěžícími se mi spolupracovalo skvěle. Každý je úplně jiný, a právě to mě na té práci baví. Někdo přijde s jasnou představou, někdo mi řekne, ať si s ním udělám, co chci, a překvapilo mě, jak jsou všichni odvážní. Čekala jsem mnohem víc momentů typu tohle si nevezmu, ale je to spíš opačně,“ směje se návrhářka.
Osobnost soutěžícího je pro ni jedním z hlavních zdrojů inspirace. Nejde jen o barvu nebo o to, zda bude model pokrytý kamínky. Kostým má fungovat jako druhá kůže, někdy téměř jako alter ego člověka, který ho oblékne.
„Ve chvíli, kdy si člověk oblékne správný kostým, opravdu se něco změní. Narovná se, začne se jinak pohybovat, získá sebevědomí. A to je na parketu okamžitě vidět.“
A právě tady vstupuje do příběhu Petra Nesvačilová, která letos přináší do StarDance nejen humor a bezprostřednost, ale i velkou dávku odhodlání. Její zranění, které ji během příprav potkalo, přirozeně ovlivnilo tempo tréninků i kostymérské plánování. Šmejkalová však zdůrazňuje, že Petra zůstává jedním z největších světel celého zákulisí.
„Petra je podle mě vtipem úplně prorostlá. Ona se nemusí snažit být vtipná, prostě přijde, něco řekne nebo udělá a směje se celá místnost. Je neuvěřitelně bezprostřední, má obrovskou energii, a i když ji zranění na chvíli zpomalilo, její chuť být na parketu je obdivuhodná. Zkoušky s ní jsou zážitek samy o sobě,“ říká Šmejkalová.
Podobné momenty podle ní ukazují, že StarDance není jen precizně připravená televizní show. Za kamerami vzniká na několik měsíců intenzivní svět, ve kterém spolu tanečníci, celebrity, choreografové, maskéři, kostyméři a další členové štábu tráví obrovské množství času.
„Na začátku se všichni tak trochu oťukáváme, ale postupně se z toho stane jedna velká parta, a myslím, že právě tohle diváci na StarDance cítí. Není to jen soutěž.“
Krása tanečního modelu je přitom pouze jednou částí práce. Šaty musí fungovat při rychlých otočkách, zvedačkách i prudkých změnách směru. Nikde nesmí nic škrtit, padat ani se zachytávat o partnera. V ateliéru NOSME se proto používají lehké japonské šifony, pružné italské materiály nebo rakouské krajky, a některé modely zdobí tisíce ručně lepených či našívaných kamínků, které musí přežít všechno, od intenzivního tréninku až po ostré světlo kamer.
„Divák kostým vidí několik minut, my s ním ale předtím můžeme strávit desítky hodin. Někdy člověk sedí nad jedním detailem půl dne, a přitom si ho možná nikdo vědomě ani nevšimne. Jenže právě tyhle detaily nakonec vytvářejí celek,“ vysvětluje návrhářka.
Taneční šaty mají navíc řadu konstrukčních řešení, která zůstávají skrytá. Některé mají všité speciální body, díky kterému se sukně během tance nepřetáčí a celý model drží přesně na svém místě. Intenzivní trénink se rychle projeví i na postavách soutěžících, takže kostymérský tým musí modely neustále kontrolovat a upravovat.
„StarDance je v tomhle neuvěřitelná. Soutěžící se dostávají do skvělé kondice a jejich tělo se během několika týdnů opravdu mění. V minulosti jsme u pánských kalhot během sezóny ubírali v pase třeba i patnáct centimetrů. Takže nestačí kostým jednou ušít a mít hotovo,“ říká Šmejkalová.
Pro návrhářku, která se sama dlouhé roky věnovala tanci, je zásadní schopnost představit si tělo v pohybu. „Kostým nesmí být jen krásný na figuríně nebo na fotce. Musí být krásný ve chvíli, kdy člověk tančí. Když se sukně rozletí, když tanečnice zvedne ruku, když se pár otočí. Já si při navrhování často pustím hudbu a představuji si přesně ten pohyb. Hudba, člověk a příběh jsou pro mě vždycky začátek.“
Přestože má už dnes Kateřina Šmejkalová za sebou kostýmy pro taneční soutěže, krasobruslaře, gymnasty, divadelní produkce i klienty po celém světě, na otázku, na který model je nejvíce pyšná, odpovídá stále stejně.
„Věřím, že ten nejkrásnější teprve vznikne, a třeba bude právě v letošní StarDance.“
.jpg)
.jpg)
