Trombóza u žen: antikoncepce, těhotenství, šestinedělí
Trombóza se často spojuje s vyšším věkem, přesto se její riziko u žen proměňuje už od mladé dospělosti. Vliv mají genetické dispozice, životní styl i hormonální změny, které provázejí jednotlivé etapy života. Krevní sraženiny nevznikají náhodně, ale obvykle jako výsledek souhry několika faktorů. Právě proto je důležité vědět, kdy riziko stoupá a jaké signály tělo vysílá.
Srážení krve je přirozený proces, který chrání organismus před krvácením. Pokud se však sraženina vytvoří uvnitř žíly a brání průtoku krve, vzniká žilní trombóza. Nejčastěji postihuje hluboké žíly dolních končetin nebo pánve. Pokud se část sraženiny uvolní a doputuje do plic, může způsobit plicní embolii. Oba stavy se souhrnně označují jako žilní tromboembolismus.
Hormonální antikoncepce a riziko trombózy
U mladých zdravých žen je žilní tromboembolismus vzácný, riziko však roste s věkem. Užívání hormonální antikoncepce může pravděpodobnost vzniku trombózy zvýšit, přičemž záleží na typu i konkrétním přípravku. U kombinované perorální antikoncepce je relativní riziko přibližně tři až čtyřikrát vyšší než u žen, které ji neužívají. V absolutních číslech však zůstává nízké.
„Informace, že kombinovaná antikoncepce zvyšuje riziko trombózy, může znít hrozivě. Je ale důležité rozlišovat mezi relativním nárůstem a absolutním rizikem, které u zdravé mladé ženy zůstává nízké. Cílem proto není ženy od hormonální antikoncepce odrazovat, ale individuálně posoudit její vhodnost s ohledem na anamnézu a zdravotní stav konkrétní pacientky,“ vysvětluje gynekoložka MUDr. Barbora Fučeková z centra prenatální péče a genetiky PRENET, které nově otevřelo pobočku v Praze.
Těhotenství a šestinedělí
Těhotenství je období, kdy se tělo přirozeně připravuje na porod. Krev se sráží snáze, aby se omezila případná krevní ztráta, a rostoucí děloha zpomaluje návrat krve z dolních končetin. Riziko VTE je proto přibližně pětinásobné oproti ženám, které těhotné nejsou. V šestinedělí je nejvyšší v prvních týdnech po porodu a postupně klesá, mírně zvýšené však může přetrvávat až tři měsíce.
Jednotný test na „srážlivost“ neexistuje
Trombóza obvykle vzniká kombinací více faktorů. Mezi vrozené patří některé trombofilní mutace, mezi získané pak těhotenství, šestinedělí, užívání hormonální antikoncepce, vyšší věk, obezita, kouření, nádorová onemocnění, chirurgické výkony, úrazy či dlouhodobá nehybnost.
Riziko se tak může výrazně lišit podle situace. Několikahodinová cesta autem představuje pro zdravou mladou ženu jiné riziko než pro ženu krátce po porodu, po operaci nebo s dříve prodělanou trombózou.
„Pro lékaře je velmi důležitá osobní a rodinná anamnéza. Pokud žena sama prodělala trombózu nebo pokud se u jejího blízkého příbuzného trombóza objevila již v mladém věku, měla by tuto skutečnost zmínit před nasazením hormonální antikoncepce, při plánování těhotenství i při úvaze o hormonální léčbě v menopauze,“ říká MUDr. Fučeková.
Jeden univerzální krevní test, který by každé ženě spolehlivě určil budoucí riziko trombózy, neexistuje. Odborná doporučení proto nepodporují plošné vyšetřování vrozených trombofilií například před zahájením kombinované antikoncepce. Testování má smysl především tehdy, když k němu vede osobní nebo rodinná anamnéza a výsledek může ovlivnit další postup.
Otok jedné nohy a náhlá dušnost varují
Hluboká žilní trombóza se může projevit nově vzniklým otokem končetiny, bolestí nebo citlivostí bez zjevného poranění, zvýšenou teplotou kůže, zarudnutím či změnou barvy. Typické je, že potíže postihují pouze jednu nohu. Ne každý má všechny příznaky, navíc plicní embolie se může objevit i bez předchozích obtíží v končetině.
„Nově vzniklý otok jedné nohy provázený bolestí, citlivostí, zvýšenou teplotou nebo změnou barvy kůže je důvodem co nejdříve vyhledat lékaře. Náhlá dušnost, bolest na hrudi zhoršující se při nádechu, vykašlávání krve, výrazně zrychlený či nepravidelný srdeční tep, motání hlavy nebo kolaps mohou ukazovat na plicní embolii a vyžadují okamžitou pomoc. Trombózu nelze bezpečně potvrdit ani vyloučit doma,“ upozorňuje MUDr. Fučeková.
Základem prevence je pravidelný pohyb, udržování přiměřené tělesné hmotnosti, vyhýbání se kouření a omezení dlouhého nepřerušovaného sezení. Na cestách delších než čtyři hodiny je vhodné rozhýbávat nohy a podle možností se jednou za jednu až dvě hodiny projít. Smyslem prevence není vyvolávat strach z hormonů, těhotenství nebo cestování, ale znát své rizikové faktory a vědět, které příznaky už není radno přehlížet.
