Nemohu malovat podle plánu a podle skic, říká malířka Zdeňka Rusnoková
Aktuální tvorbu představí v rámci zářijové kroměřížské výstavy dnes už zkušená a uznávaná malířka Zdeňka Rusnoková ze Šenova. Její kolekce ponese název Propojení vnitřních a vnějších světů a bude k vidění ve foyer v Domě kultury v Kroměříži. Slavnostní otevření výstavy proběhne ve středu 2. září v 17 hodin, přičemž v rámci kulturního programu zahraje mladý kytarista Adam Baďura.
Jak byste charakterizovala vaši kroměřížskou výstavu? Na co se mohou návštěvnici těšit. A je to výstava retrospektivní nebo novinková?
Do Kroměříže přivezu kromě ještě nepublikovaných novinek výběr obrazů malovaných olejem z posledních dvou až tří let mého tvoření. Ze starší tvorby nabídnu několik originálních obrazových koláží.
Tvoříte asi další dobu. Jaké byly vaše výtvarné začátky a vzpomenete si ještě na první výstavu?
Mohla bych říct, že tvořím celý život, ale posledních deset let s větší vášní a s ochotou jít se svými obrazy do světa. Díky mé kamarádce, bývalé kurátorce jedné české galerie, jsem poprvé posbírala svoji odvahu a jela vystavovat na pražský Open Art Fest v roce 2021.
No vidíte, odvážná školačka… Kolik máte za sebou vlastně výstav a prezentací?
Za pár let, co vystavuji, mám za sebou kolem čtyřiceti výstav a několik různých virtuálních prezentací.
Jenomže vy nejste „jenom“ malířka, protože působíte jako terapeutka a lektorka. Co to obnáší?
Báječnou kombinaci tvoření, práce, inspirace a vše dohromady mi dává hluboký smysl. Setkávám se s mnoha životními příběhy, různými pohledy na svět, učím se akceptovat jinakost, i když s ní nemusím souhlasit. Je to škola života a lidství, která se v naší společnosti pomalu vytrácí. Ve své práci se snažím vytvářet bezpečný, laskavý prostor, kde se může člověk zastavit a znovu se spojit sám se sebou. Stejně tak i já se snažím při tvoření spojit sama se sebou, aby moje obrazy byly autentické.
Co vás dokáže inspirovat k tomu, že se začnete malovat?
Je to takové vnitřní puzení, kdy vše, co se dá odložit, jde stranou a já maluji. Nemohu malovat podle plánu a podle skic. Můj obraz vzniká procesem, který začíná intuitivním výběrem barev na základ obrazu, pak intuitivními podle někoho náhodnými tahy nanesu barvy na plátno a pak obraz „zraje“. Dívám se na něj, co z něho vystupuje a postupně doplňuji tahy, tvary, barvy až do okamžiku, kdy jsem s ním spokojená. Některé obrazy vzniknou rychle s ohledem na délku schnutí olejových barev a některé tvořím delší dobu měřenou na měsíce. Výjimečně se stane, že obraz přemaluji.
Navíc jste velká cestovatelka, kde i fotíte. Malujete i na cestách?
Máte pravdu, cestování a focení patří k mým dalším vášním. Vlastně fotím vždy a všude. V současné době spolupracuji s vedením našeho malého města Šenov na tvorbě kalendáře, který bude sestaven z mých fotek. Na cestách si „hraji s fotkami“, vytvářím různé obrazové koláže a vždy si s sebou vozím malý skicák, pár pastelek, fixů a tužek. Nevytvářím obrazy, jen si „čmárám“, zachycuji zajímavé detaily a svoje pocity.
A jaké byly vaše cesty teď v létě?
V období prázdnin bývám většinou doma na zahradě, do světa jezdím na podzim, v zimě a v jarních měsících. Každý prázdninový čas nabízím několik tvořivých setkání pro ženy v mém domácím prostředí a letos taky výstavu mých obrazů v zahradě.
Robert Rohál
Foto archiv Zdeňka Rusnoková
