Šperky z křišťálové pryskyřice: Češi zalévají fotografie, mušle i dětské zoubky
Tvořiví Češi objevují kouzlo výroby šperků z křišťálové pryskyřice. Zalít lze téměř cokoli. Lidé vyrábějí originální šperky, vkusné talismany nebo osobité dárky. Zalévání předmětů do křišťálové pryskyřice je i oblíbený způsob, jak uchovat vzpomínky navždy. Výroba šperků z křišťálové pryskyřice je v Česku stále populárnější. Lidé z ní ale vyrábějí i dárky pro své nejbližší nebo dekorace do bytu. „Šperky z křišťálové pryskyřice jsou nejen krásné, ale také unikátní. Vzhledem k tomu, že pryskyřicí je možné zalévat opravdu cokoliv, lidé vytvářejí stovky naprosto originálních šperků. Křišťálové šperky ale nejsou to jediné, k čemu může pryskyřice posloužit. Vyrobit lze například originální dekorace do domácnosti nebo personalizované klíčenky jako dárek pro nejbližší,“ popsal Martin Stibor, zakladatel společnosti Korálky.cz, největšího e-shopu v Česku s komponenty k výrobě šperků.
Na trhu je k dostání několik druhů křišťálové pryskyřice, které mají své specifické vlastnosti. „Například k zalévání květin, které je v Česku velmi populární, je ideální křišťálová pryskyřice imitující sklo, protože se nejčastěji používá na silnější odlitky a větší šperky nebo dekorace. Naopak pro odlitky tenčí je lepší pracovat s pryskyřicí pro glazurování. Velmi populární je i zalévání fotografií, ze kterých je potom možné vyrobit například klíčenku, magnet na lednici nebo originální medailon – pro tyto účely je vhodná flexi křišťálová pryskyřice, která je ohebná. Navíc pryskyřice nemusí být nutně čirá - díky speciálním pigmentům je možné pryskyřici imitující sklo obarvit. Tyto pigmenty zachovají pryskyřici transparentní, ale dodají jí odstín požadované barvy. Při výrobě šperků z pryskyřice, která není jen barevně tónovaná, ale je perleťově obarvená, stačí místo tekutých barev sáhnout po perleťových pudrech,“ řekl Martin Stibor.
Při práci s křišťálovou pryskyřicí se fantazii meze nekladou. Kromě pestré škály barev je možné pracovat i s nepřeberným množstvím tvarů. „Předměty se dají zalévat do speciálních bižuterních lůžek a rámečků, které mají nejrůznější tvary, a vznikají tak krásné náušnice, přívěsky na krk nebo prstýnky. Navíc existují speciální silikonové formy, které mají různé tvary a motivy - lze tak vytvořit například věrohodné kopie minerálních krystalů nebo vlastní korálky. Pokud člověk nenajde vhodnou silikonovou formu, může si ji sám vyrobit ze silikonové pasty. Do té si obtiskne tvar či motiv, který chce vylít, a ona následně zatvrdne a vytvoří formu,“ popsal Martin Stibor.
Křišťálová pryskyřice slouží Čechům nejen pro tvorbu originálních šperků, ale i jako způsob uchování vzpomínek. „Naši zákazníci využívají křišťálovou pryskyřici například k zalévání okvětních lístků z květin z maturitního plesu nebo ze svatby. Velmi oblíbená je i jako způsob uchování prvních památek na dospívání dětí – zalít lze například dětské vlásky, otisky ručiček nebo první vypadlý zoubek. Oblíbené jsou i šperky, které v sobě nesou kus z dovolené - například klíčenka, ve které je zalitý písek nebo mušle z oblíbené pláže. Samostatnou kategorii tvoří zalévání fotografií – šperky, přívěsky nebo dekorace s rodinnou fotografií velmi často slouží jako dárky pro nejbližší,“ vyjmenoval Martin Stibor.
Zhruba 30 procent Čechů u sebe nosí talisman pro štěstí. Často si je vyrábějí sami. „Už naši pravěcí předci toužili po zdraví, lásce, štěstí a bezpečí. Věřili, že vlastnoručně vyrobené amulety a talismany jim pomohou ke spokojenému životu. Víra v talismany i jejich vlastnoruční výroba přetrvala dodnes. K jednomu z nejznámějších symbolů štěstí patří čtyřlístek, právě ten jeho nálezci velmi často zalévají tekutou pryskyřicí a uchovají si ho tak navždy,“ uvedl Martin Stibor.
Výroba šperků nebo dekorací z křišťálové pryskyřice není jen zábava pro dospělé. „Děti jsou při tvorbě šperků z křišťálové pryskyřice velmi kreativní a často vytvoří hezčí šperky než jejich rodiče. Menší děti by měly s pryskyřicí pracovat vždy pod dohledem rodičů, samostatně je práce s pryskyřicí vhodná zhruba pro děti starší deseti let,“ uzavřel Martin Stibor.
